Malý byt nutí k rozhodnutím, která byste ve větším prostoru nikdy neřešili. Pohovka se najednou stává nejdůležitějším kusem nábytku, protože musí zvládnout denní posezení i občasné přespání hosta. Jenže klasické rozkládací mechanismy zabírají místo, které v garsonce nebo jednopokojovém bytě prostě není. Řešení existuje a není tak složité, jak se na první pohled zdá.

Základem je pochopit, že pohovka nemusí být rozkládací, aby se v ní dalo spát. Rozhoduje hloubka sedáku, kvalita výplně a tvar opěradla. Pokud hledáte úložný prostor, který zároveň slouží jako lůžko, vyplatí se prostudovat, jak funguje prostor na lůžkoviny přímo v pohovce a cesta k němu, protože právě tam se skrývá odpověď na otázku, kam s peřinami, když přes den potřebujete sedět. Vysoká kvalita pěny s nosností nad 35 kg/m³ udrží tělo i po několika hodinách spánku, aniž by se sedák propadl.

Důležitý je také tvar. Pohovky s nízkým opěradlem a širokým sedákem se dají využít jako provizorní lůžko bez jakéhokoli mechanismu. Stačí sedák hluboký alespoň 90 cm, ideálně 100 cm, a dostatečně pevná konstrukce. Rozkládání je pak nutné jen výjimečně, například když přijede návštěva na celý víkend. Ušetříte tím nejen místo, ale i čas a nervy při každodenním přesouvání nábytku.

Před koupí si vždy změřte prostor a vyzkoušejte, zda se pohovka vejde i s odstupem od zdi kvůli větrání. Materiál potahu hraje roli – látka s vyšší gramáží vydrží častější používání a snáze se udržuje. Pokud si nejste jistí, zda zvolit rozkládací, nebo pevnou variantu, vsaďte na pevnou pohovku s kvalitní výplní. V malém bytě totiž méně pohyblivých částí znamená méně problémů a delší životnost.