Dlouhé hodiny nad knihou nebo tabletem se dřív nebo později podepíšou na krční páteři. Hlava váží kolem pěti kilogramů a každý centimetr, o který se předkloní, zvyšuje zatížení krčních svalů. Pokud čtete vsedě s hlavou skloněnou k textu, svaly na zadní straně krku pracují nepřetržitě, aniž by si toho většina lidí všimla. Bolest se pak neobjeví hned, ale po několika desítkách minut se ozve tupým tlakem mezi lopatkami nebo ztuhlostí, která vás donutí měnit polohu.

Řešení není v silnějších svalech, ale v lepší geometrii těla. Knihu nebo čtečku je vhodné držet výš, ideálně tak, aby horní hrana textu byla v úrovni očí nebo jen mírně pod ní. Když je text nízko, hlava se automaticky předklání a krk se kroutí do nepřirozeného úhlu. Pomůže stolek s naklápěcí deskou, držák na knihu nebo obyčejný polštář na klíně, který text nadzvedne. Zároveň platí, že čím menší je úhel mezi pohledem a rovinou stránky, tím menší je i napětí v šíjových svalech.

Podpěra hlavy bývá často doporučovaná jako univerzální pomocník, jenže její přínos závisí na konkrétní situaci. Někomu usnadní čtení vsedě v křesle, jinému naopak přinese další problém, protože hlava ztratí přirozenou oporu a svaly musí pracovat v novém režimu. Než si pořídíte jakoukoli pomůcku, vyplatí se projít si praktické rady ohledně toho, kdy je opěrka hlavy u čtení přínosem a kdy naopak škodí, protože špatně zvolená podpěra dokáže potíže s krkem i prohloubit. Rozhoduje totiž nejen tvar podpěry, ale i to, jak přesně sedíte a kde máte oporu pro lokty.

Kromě samotné polohy je klíčová i přestávka. Po každých třiceti až čtyřiceti minutách čtení se vyplatí vstát, několikrát zakroužit rameny a pomalu předklonit a zaklonit hlavu v rozsahu, který nebolí. Krátké protažení obnoví prokrvení svalů a sníží riziko, že se z příjemného čtení stane zdroj bolesti. Pokud potíže přetrvávají i při správném sezení a pravidelných pauzách, je na místě navštívit fyzioterapeuta, protože příčina může být jinde než v samotné knize.