Nemusíte bourat příčky ani zvát řemeslníky, abyste si doma vytvořili místo, kde se dá v klidu číst. Stačí se rozhlédnout po bytě a všimnout si míst, která už teď nesou potenciál čtecího koutu. Rozhoduje světlo, klid a možnost opřít se o zeď nebo o nábytek. Čtecí kout nemusí být velký, často mu stačí dva metry čtvereční a jedno pohodlné křeslo.

Největší rezervy má většina bytů v místech, která považujeme za průchozí nebo technická. Okenní parapet, roh obývacího pokoje, podkrovní šikmina nebo prostor pod schody dokážou po drobných úpravách fungovat překvapivě dobře. Právě tam se vyplatí přemýšlet nad tím, jak výklenek a nika jako rám pro křeslo vznikají vlastně samy, protože stavební konstrukce už čtecí místo předurčila. Stačí doplnit sedací plochu, malou lampu a poličku na knihy.

Druhým přirozeným kandidátem je okno orientované na sever nebo na východ. Rozptýlené světlo neoslňuje a neunavuje oči, což oceníte u delšího čtení. Pokud okno vede do rušné ulice, pomůže těžší závěs nebo rolety, které zvuk i pohled částečně odstíní. Křeslo stavte bokem k oknu, ne přímo proti němu, abyste měli světlo na stránku a ne do očí. Malý stolek na hrnek s čajem se vejde i do úzkého prostoru mezi křeslem a stěnou.

Ve starších bytech se často najde hluché místo za dveřmi nebo v rohu chodby, kde se jen hromadí věci. Vyklizením a přidáním nízké knihovny z toho vznikne soukromý kout, který nikdo nevyužívá. V panelákovém bytě zase funguje lodžie, pokud ji zasklíte a přidáte kobereček a topení. Čtecí místo nemusí být na očích, naopak – čím méně rušivé, tím lépe se v něm soustředíte na text.