Plíseň v koupelně nevzniká náhodou. Je to důsledek kombinace špatné hydroizolace, nevhodného obkladu a nedostatečného větrání. Ať už stavíte novou koupelnu nebo rekonstruujete starou, základ je vždy stejný: dokonalá hydroizolace pod obkladem. Bez ní se vlhkost dostane do zdiva a časem se objeví nejen plíseň, ale i popraskané obklady a odpadlé spáry. Hydroizolační stěrka musí být provedena ve dvou vrstvách, s bandáží v rozích a v místech napojení stěn na podlahu. Nezapomeňte ani na prostupující potrubí a odpad – to jsou nejčastější místa, kudy vlhkost proniká.

Volba obkladů není jen o vzhledu. Do mokrých prostor se hodí keramika s nízkou nasákavostí, tedy obklady s vysokým stupněm slinutí. Klasické režné nebo přírodní kameny bez dodatečné impregnace v koupelně dlouho nevydrží. Spáry mezi obklady mají být co nejužší a vyplněné vodoodpudivou spárovací hmotou, ideálně epoxidovou. Právě spáry jsou místem, kde se plíseň chytá nejdřív. Pokud řešíte, kam až sahají mokré zóny a jak je správně oddělit, pomůže vám článek o tom, sprchový kout a co se ještě počítá do vlhké zóny, který vysvětluje, že vlhká zóna nekončí u sprchového koutu, ale zahrnuje i umyvadlo a prostor kolem vany.

Větrání je stejně důležité jako materiály. Koupelna bez okna potřebuje nucený odvod vzduchu, který se spustí při zvýšené vlhkosti. Pouhá mřížka ve dveřích nestačí. Po každém sprchování je dobré setřít vodu ze stěn a podlahy stěrkou a nechat dveře otevřené, dokud vlhkost neklesne. Pokud máte v koupelně pračku nebo sušičku, počítejte s vyšší produkcí vlhkosti a dimenzujte ventilaci podle toho. Zanedbané větrání dokáže zničit i sebelepší hydroizolaci.

Na závěr: investice do kvalitní hydroizolace a správných obkladů se vrátí v podobě koupelny, která vydrží desítky let bez plísní. Nešetřete na materiálu, který je pod obkladem – jeho výměna znamená bourání celé koupelny. Raději si připlaťte za osvědčené systémy a svěřte realizaci odborníkům, kteří vědí, jak správně postupovat.